Tučňáci

♦ Etologie

Zahrnuje všechny akce, které vyjadřují hrozbu soupeři, ale i agresi samu o sobě, kde jde skutečně o útok. Zahrnuje interakce mezi tučňáky z téhož druhu, které soupeří o partnera nebo o hnízdiště, ale také hrozbu proti jinému druhu tučňáka, sousedních zvířat, nebo dokonce dravci.

Když je to jen hrozba, může soupeř reagovat, nebo situaci ignorovat. Pokud však jde o skutečný útok, může soupeř buď bojovat, nebo utéct.

Toto chování lze pozorovat po celý rok. Nemusí být však směrováno jen na jedince ale i celou skupinu - sousedy v okolí hnízda nebo procházející ptáky stejného druhu. 

Hrozba pohledem

V případě, že se tučňák cítí z jakéhokoli hlediska ohrožen, jedno z častých gest u něho bývá doslova zírání na nepřítele, a to buď z jedné strany (z boku) nebo střídavě z obou stran, a to jak vestoje tak i vleže. Někdy si i při tom zastrkává zobák pod křídlo. Tučňák nemá binokulární vidění, což znamená, že nevidí přímo před sebe jako třeba člověk.

Avšak jednostranné pozorování (respektive klidnější) je méně ohrožující než střídavé. Oba způsoby však znamenají totéž: varují nepřítele, že není jeho blízká přítomnost tolerována a je považována za hrozbu. Často je toto chování součástí obrany hnízda, nebo ochrany mláďat.

Některé druhy tučňáků (např. tučňák kroužkový) navíc během tohoto gesta zvláštně koulí očima, přičemž intenzita tohoto obranného chování je přímo úměrná dovršenému stupni ohrožení. Dále také může v tomto chování zapůsobit poloha opeření. V ohrožení může být více načepýřené než-li v klidu.

Překročení tolerovaného limitu

Pohledy se zbrkle střídají (otáčí hlavu ze strany na stranu) a případně natahují krk s připraveným zobákem vpřed. Vydávají také syčivé až skřípavé zvuky. Tímto chováním tučňák říká, že se dostal nepřítel až příliš blízko a více už nebude tolerovat. Nemusí stále dojít k útoku ale v případě, že nezvaný host překročí tuto limitující hrozbu, obdrží pořádný klofanec.

Útok

V případě, že jsou překročeny veškeré výstrahy, může dojít k útoku. Zbraní tučňáků je rychlí a ostrý zobák, kterým se skoro až mečují. Při tomto "rytířském klání" se musí mít patřičně na pozoru v oblasti očí. Zranění takového rozsahu nese celoživotní až smrtelné následky. 

Při střetu si pak všimneme, že se k soupeři staví vždy zobákem přímo. Hlavou se tak otáčí bleskovým obratem. U tučňáku z rodu Eudyptes (s choholy) jsou tato klání běžnou praxí, obzvláště mezi vrstevníky, protože hnízdí v těsných koloniích (i tři hnízda v prostotu 1m²).