Křídla
♦ Anatomie (tělo)
Křídla tučňáků se během vývoje zmenšila a zmizením většiny článků i zploštěním kostí získala tuhost srovnatelnou s ploutvemi kytovců. Křídla se pohybují pouze v ramenním kloubu. Protože nepotřebují tučňáci snižovat hmotnost kvůli letu a naopak se potřebují potápět, nemají pneumatizované kosti (duté), tedy kosti jsou těžší.
Křídlo obsahuje kost pažní, loketní, vřetenní a ruční část sestávající se ze zápěstí, záprstí a prstů. Mají jen 3,5 % plochy potřebných k letu.
Tučňáci mají silně vyvinuté svaly, nejsilnější jsou ovšem ty, pohybující předními končetinami. Jsou to zejména sval trojhlavý (musculus triceps - u tučňáka dokonce čtyřhlavý) a široký zádový sval (m. latissimus dorsi). K pohybu tuhých křídel v husté vodě napomáhají zpevněná prsní svalstva. Velký prsní sval m.pectoralis major táhne křídlo směrem dolů a mnohem silnější hluboký prsní sval musculus supracoracoideus zvedá křídlo nahoru.
Z vrchu je křídlo tučňáků pokryto krátkým tuhým peřím s tmavou pigmentací (zpravidla černého odstínu), která zachytává sluneční paprsky. Zespoda mají křídla bílá, což umožňuje maskování během pobytu ve vodě, kdy bílá spodina splývá se světlou oblohou. Při zvýšené teplotě (např. u tropických druhů, kde teplota na souši dosahuje i 40 °C) křídla zvedají, čímž se plocha jejich těla odhalena větru zvýší o 16 %.
