Nohy
♦ Anatomie (tělo)
Schopnost tučňáků kráčet vzpřímeně na silných nohou a jejich kolébavá chůze s roztaženými křídly jim získaly nemalou popularitu. Leč jsou takto komicky dostiženi, dokážou tučňáci vyvinout takovou rychlost chůze, že se jí i člověk stěží vyrovná. Více o specifické chůzi naleznete v sekci Na souši.
Nohy tučňáků jsou opatřeny plovací blánou a ačkoli nehrají v plavání tu nejvýznamnější roli, jenom potvrzují onu dokonalou adaptaci na vodní prostředí. Jsou jinak poměrně robustní a vybavené dlouhými a silnými drápy, což umožňuje chůzi i po kluzkém ledě nebo na strmých svazích.
Tučňáci mají chodidla zbarvena převážně do růžového nebo černého odstínu. Takový tučňák oslí však disponuje se sytě oranžovým odstínem, který je celkem pozoruhodný (viz níže).
Proč tučňákům nemrznou nohy, když neustále stojí na ledovém povrchu?
Mimo toho, že mají nohy robustní a ztvrdlé (tvrdá silná kůže), a také, že se opírají převážně o patu chodidla a vyčnívající drápy, jsou především jejich chodidla opatřeny důmyslným systémem krevního oběhu. Cévy v nohách jsou v těsné blízkosti a umožňují okamžitou krevní výměnu s přispěním tělesného tepla. Pomocí neurálních (nervových) a hormonálních signálů řízených v hypotalamu v mozku, je céva, která vyvádí studenou krev chudou na kyslík z nohou, regulována těsnou tepnou bohatou na kyslík a teplou krev, která je tak hnána přímo do nohy. Tímto se minimalizuje tepelná ztráta, neboť studený proud krve z nohou, zachycen vlivem ledové plochy, je okamžitě přeměněn na teplou a bohatou krev na kyslík, který vede tuto - již teplou krev - zpátky do chodidla (viz obrazový model).
- A - teplá krev, bohatá na kyslík
- B - studená krev, chudá na kyslík
