Tučňáci

♦ Etologie

Zahrnuje veškeré akce, jako je pokušení přilákat partnerku (námluvy), páření, hnízdění apod.

Takové chování můžeme zpozorovat na začátku rozmnožování v okolí hnízda. Účelem těchto jednání je posílit pouto mezi páry.

Kdy se tučňáci páří? (pohlavní dospělost)

Do pohlavní zralosti tučňáci vyspějí převážně ve třech až čtyřech letech, přičemž tučňák nejmenší (nejmenší druh) již v jedněch až dvou letech. Některé druhy tučňáků jsou odrostlé mladistvému věku (schopni reprodukce) o mnoho déle - v pěti, sedmi či dokonce devíti letech (uvádí některé zdroje), což je ale výjimečné. Jak je to u konkrétního druhu můžete zjistit v sekci Systematika a druhy, po kliknutí na druh v kolonce Pohlavní dospělost.

Obecné námluvy (dvoření)

Námluvy se liší v závislosti na daném druhu. Mimo rod Aptenodytes (císařský a patagonský) využívají ostatní tučňáci k upoutání a utužení pouta hnízdo (ať norovité nebo jednoduché z kamínků, trsu trávy apod.) - více o tučňácích, kteří hnízda nestaví najdete ZDE.

Samci přicházejí na břeh jako první. Zabírají hnízdní okrsky, zkrášlují je (toto zkrášlovaní se jeví za pomoci kamínků, větviček, trávě nebo i šupin z ryb a dalším takovým materiálům, ke kterým se mohou dostat a není dané, co mohou a nemohou použít) a především náležitě hájí. Aby se do takových sporů nedostali i samice, jako něžné pohlaví, dostaví se na pobřeží až za dalších několik dní či týdnů. Během té doby se totiž bojovná nálada samců uklidní a zpravidla už každý si najde své vyhovující místo (hnízdo). Když nastane čas příchodu samic, samci se připravují na svádění (dvoření), nebo očekávají příchod loňské družky.

V době, kdy již samice plavou na pobřeží, rozproudí se v kolonii život, respektive hluk. Samci vztyčí zobák nahoru a stojí zcela vzpřímeně, kdy podle stupně dosaženého toku, dodatečně mávají křídly. Pokud je tok ve větším stádiu (nálada na páření), mohou tučňáci tak silně mávat křídly až pleskají sami sebe. Tímto způsobem samičky zdraví a hledají mezi nimi své spřízněné duše. Rovněž naznačují, že jsou dokonale připraveni na milostný život plný vlastních potomků. Pokud samici toto dvoření osloví, nebo najde již zasnoubená samice svého samce, pár se uvítá a začíná mazlení. Uklánějí se spolu, "líbají se" - třou o sebe zobáky, kývají hlavou ze strany na stranu, třou o sebe tělem nebo hlavou atd. Tyto projevy jsou součástí poznávaní. Každý druh má malinko odlišné toto chování a využívají pouze určité znakové projevy. Pokud se jedná o pár, který spolu hnízdí několik sezón, každá je pro ně jedinečná a zdraví se stejně náruživě. Jsou rádi, že se opět vidí. V tomto chování také hraje důležitou roli zmíněný hlasitý pozdrav - většinou troubením. Každý tučňák má jedinečný hlas a tak je mnohem snazší nalézt svého druha pomocí hlasové komunikace, nežli třeba zrakem. Obzvláště, hnízdí-li tito ptáci ve velkých koloniích.

V určité chvíli se samci raději souhrnně utiší a naslouchají, zda právě onen hlas z pobřeží je hlasem jejich milované.

Takové chování můžeme zpozorovat i během chovu snůšky. Podobně jako u člověka, není tučňák jako tučňák. Samice dokážou pomocí tónu hlasu, zbarvení opeření nebo zobáku určit, zda je právě takový samec vhodný pro upevnění až zachování partnerské vazby (pro několikaleté soužití). Statný samec, který hájí i obzvlášť vhodný prostor k zahnízdění (např. místo v samotném středu kolonie, které bývá téměř nedotčeno dravci), je pak jasným favoritem. Takto se poznají i zkušené tzv. alfa páry. Bezpochyby čím starší pár, tím zpravidla zkušenější a úspěšnější je.

Řeč podobná lidem

Výzkumem publikovaném v roce 2020 bylo zjištěno, že tučňáci používají podobné „řečové“ vzorce jako lidé. Podobnost s lidskou řečí byla přitom známa pouze u primátů. Vědci nahráli celkem 590 vokálních sekvencí během období páření (tzv. extatické výstavní písně, spíše výkřiky) u 28 tučňáků brýlových z různých italských zoologických zahrad. Nejčastěji používaná „slova“ byla jednoslabičná, delší „věty“ pak obsahovaly kratší zvuky. V nejběžnější komunikaci se tak tučňáci vyjadřují co nejekonomičtěji s využitím nejkratších slabik. Tyto dva rysy se v lingvistice nazývají Zipfův zákon stručnosti a Menzerath-Altmannův zákon, jejichž teorie se uplatňuje v lidském jazyce.

Hnízdění a hnízda

Tučňáci se vracejí po několik sezón na stejné hnízdo, které si zprvu v páru vytvořili. Může tak dosahovat velkých rozměrů, neboť jej každou novou sezónu upravují (např. pár tučňáků oslích měl tak velké hnízdo, že obsahovalo až 1 700 kamínků). Často si také materiál kradou tučňáci navzájem.

Během přítomnosti u hnízda se projevují společným ukláněním a troubením. Takto se zdraví, rozeznávají a především pečetí své partnerství jednotlivé páry. S trochou nadsázky lze říci, že se před druhými vychloubají vlastním hnízdečkem lásky. Více o hnízdech a hnízdění najdete ZDE.

Dárek pro samičku / tučňáci jsou velkými rodiči

Někteří jedinci překvapí své samičky doslova darem, kdy při jejich přítomnosti u hnízda, pokládají v jejich blízkosti kamínky, trsy trávy, no prostě jakýkoli materiál hodící se na zkrášlení společného hnízda. Spíše než o gesto namlouvání si partnerky ("žádost o ruku"), jak si povětšinou rádi domýšlíme, jde spíše o nadcházející utužování partnerství a jakýsi poukaz na to, jakým dobrým otcem pro budoucí "syny" a "dcery" chce právě takový všímavý samec být. Samice jsou leckdy vybíravé a dle určitých ne vždy nám jasných poznatků, není pro ně samec jako samec. 

Tučňáci jsou velkými rodiči, kteří pro úspěšné vychování snůšky udělají maximum. Případnou ztrátu potomstva pak nesou velice těžce a samou úzkostí jsou schopni pomyslet na výchovu cizího mláděte. Těmto apatickým tučňákům se totiž v krvi rozproudí prolaktin, tedy hormon, který aktivuje rodičovské pudy. Často tak v koloniích probíhá urputný boj, kdy mládě raději utíká před dychtivými adoptivními rodiči (známe např. u tučňáků císařských), kteří si jej chtějí za každou cenu osvojit. V šarvátce s jinými dospělými nebo se skutečnými rodiči může malý tučňák přijít i o život. Z prvotním šoku se ale takový jedinci zase brzy vzpamatují a vše se vrátí do normálu. U tučňáku je běžně nereálné aby mláďata byla vychována cizími rodiči. Příroda je však někdy nevyzpytatelná a i tito ptáci mají srdce.

Některé druhy tučňáků podnikají vzájemné "procházky". Toto chování nejlépe naznačuje, že by mohlo dojít k páření. Na pohled se však jedná o z "lásky" poblázněné poskakování kolem hnízda.

Pokud se námluvy neodehrávají přímo u hnízda, takový tučňák brýlový ohromuje samici romantickým tanečkem - hlavu přikrčí k tělu a obchází samici kolem dokola. Působí dojmem, jakoby mlčky házel pohledy.

Druhy jako tučňák císařský a patagonský vábí samičky specifickým pochodem. Jako jediní se odlišují pestrým zbarvením na lících a krku. Toto zbarvení napomáhá samici upoutat. Samci kývají hlavou ze strany na stranu a přitom prochází kolonií. Pokud se samici jeho pochod zalíbí, odporoučí se společně dále od kolonie, kde proběhne páření.