Ve vodě
Existují dva způsoby, jak se tučňáci pohybují ve vodním prostředí - plují jako delfíni (porpoising) nebo se potápějí. Vodní prostředí jako takové, je pro tučňáky nezbytnou a milou procedurou, kde se mohou nakrmit, umýt a dovádět.
Porpoising - delfíní technika
To znamená, že plavou těsně pod hladinou rychlostí kolem 12 km/h a vyskakují periodicky 
(opakovaně) nad vodu. Letí půl sekundy ve vzduchu - stihnou se nadechnout - a opět dopadnou do vody. Jedná se o způsob rychlého a efektivního brouzdání mořem. Tuto techniku tučňáci využívají také v případě, jsou-li ohroženi predátorem - dosahují přitom vyšších rychlostí. Takto plavat můžeme spatřit především tučňáka kroužkového, oslího a uzdičkového.
Plávání pod vodou 
Tuto techniku používá každý druh tučňáka. Je jednodušší než delfíní technika. Dosahují při ní rychlosti kolem 8 km/h a vyznačuje se potápěním, po kterém se zpravidla za pár desítek sekund půjdou nadechnout nad hladinu, odpočinout si, a opět se potopí.
Teplota vody
Tučňáci jsou mořskými ptáky jižních moří. Oceán kolem Antarktidy přináší chladné proudy až k rovníku, kde jsou jimi severněji položené moře omývány (proto poměrně rozsáhlý výskyt po celé jižní polokouli). Nejjižněji hnízdící druhy (tučňák císařský, kroužkový, uzdičkový, oslí aj.) mohou pobývat ve vodách o teplotě na bodu mrazu, která může ještě klesnout i těsně pod nulu. Přesto se zde pohybují živé organizmy, jelikož je moře pramenitě čisté a zastoupeno ionty, které snižují bod mrazu. Takže i hluboko pod ledem je voda pod nulou tekutá. Naopak severněji hnízdící druhy (tučňák Humboldtův, brýlový aj.) mohou pobývat ve vodách okolo 10 až 20 °C.
O chování při lovu potravy se můžete více dočíst v kapitole Lov
