Tučňáci

Vědecká klasifikace

• ​Říše: Živočichové (Animalia)
• Kmen: Strunatci (Chordata)
• Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
• Třída: Ptáci (Aves)
• Podtřída: Letci (Neognathae)
• Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)
• Čeleď: Tučňákovití (Spheniscidae)

Jak vzniklo slovo „tučňák“?

České slovo tučňák bylo vytvořeno v době národního obrození a pravděpodobně pochází od slova tučný, neboť je to kolébavě zavalitý, tedy tučný pták.

V jiných jazycích - tučňák

• Slovensky: tučniak
• Anglicky: penguin
• Německy: pinguin
• Polsky: pingwin
• Španělsky: pingüino
• Italsky: pinguino
• Francouzsky: manchot
• Švédsky/Norsky: pingvin
• Finsky: pingviini
• Lotyšsky: pingvīns
• Portugalsky: pinguim
• Bělorusky: пінгвін (pinhvin)
• Rusky: пингвин (pingvin)
• Mongolsky: оцон шувуу (otson shuvuu)

Jsou tučňáci savci, ptáci nebo ryby?

Tučňák je nelétavý pták, který je dokonale uzpůsoben k životu ve vodním prostředí. » Více info

Přestože tučňáci nemohou létat ani se pohybovat ve vodě podobně jako ryby, mají odlišné vlastnosti, které však sdílejí s ostatními ptáky. Patří k nim peří, přední končetiny podobné křídlům a zobák. » Více info

Proč mají tučňáci černobílé peří?

V moři je takové peří chrání před predátory (říká se tomu maskování). Zespodu bíle břicho splyne se světlou oblohou a naopak černá záda se mísí s temnou hlubinnou moře. Kromě toho na souši lépe a rychleji vstřebají teplo (černé peří). Nicméně je třeba podotknout, že ne všichni tučňáci mají typický černobílý „fráček“ - takový tučňák žlutooký má záda spíše olivově šedá a třeba tučňák nejmenší se blýská modrým peřím. » Více info

Mají tučňáci uši? 

Ano, tučňáci mají uši jako lidé, ale s tím rozdílem, že nejsou zvenčí vidět. Mají vnitřní ušní otvory schované pod peřím, aby do nich nenatekla voda. » Více info

Význam pro člověka:

Pro nás jsou tito ptáci velice důležití; vědce učí pochopit, jak může zdánlivě nevinný živočich plnohodnotně žít v takto nehostinném prostředí (Antarktidy) a úspěšně se rozmnožovat. Následně tak dokážou vynalézt nové technologie využitelné pro člověka. Z ekonomického hlediska jsou pak tučňáci dobrými ukazateli změn na naší planetě. Jejich chování a přizpůsobení se novým podmínkám napomáhá pochopit situaci ve které se naše Země nachází. Ačkoli jsou tučňáci poměrně citliví na změnu svého prostředí, instinktivní chování jim napomohlo přežít milióny let i přes různé proměny biotopu.

Jejich inteligence:

U tučňáků většina lidí výraznou chytrost nepředpokládá. Přesto patří tito roztomilí ptáci k velmi inteligentním tvorům. Jejich krotké chování je způsobeno absencí vrozeného strachu, který se u nich doposud nevyvinul neboť nebyl během celé evoluce zapotřebí. Do kontaktu s lidmi se ve volné přírodě dostávali zřídka (podstatnou měrou až dnes v moderní době vlivem cestovního ruchu) a obecně mají na souši jen velmi málo přirozených nepřátel. V poslední době ale nebezpečně roste počet invazních predátorů. » Více info

Příbuzní tučňáka:

Řád tučňáci (Sphenisciformes) obsahuje jedinou čeleď tučňákovití (Spheniscidae). Podle společných znaků (například rohovité destičky na zobáku a supraorbitální žlázy), byly jako nejbližší příbuzní označovány potáplice a buřňáci. Podle studií DNA jsou jako blízce příbuzné označovány i fregatky nebo dokonce čápi. V současné době jsou tučňáci (jako čeleď Spheniscidae) společně s dalšími čeleděmi (např. potáplice, albatrosi) řazeni do nadčeledi buřňáků (Procellarioidea), která je součástí rozšířeného řádu brodivých. » Více info

Kolik známe druhů:

Existuje pevně stanovených 6 rodů a většina autorit do nich zařazuje celkem 17 žijících druhů tučňáků, s nimiž pracujeme i my. Z nich některé odborníci děli na poddruhy, přičemž se zkrátka nedokážou shodnout na přesném určení některých subspecií nebo úzce podobných specií (často se tak ještě uvádí 18 recentních druhů). » Více info
 

Rozšíření:

Vyskytují se v jižní části zeměkoule (na jižní polokouli). Obývají Antarktidu, subantarktické ostrovy a pevniny poblíž; Nový Zéland, Austrálie, Falklandské ostrovy a různé další menší ostrovy v okolí, tučňák galapážský až u rovníku (Galapágy), dále pak jižní Afrika, Jižní Amerika - pobřeží Peru a Chile. » Více info

Jižní pól?

Když se řekne „Tučňáci z jižního pólu.“, není to tak úplně pravda. Na jižním pólu, tedy středním bodě Antarktidy, panují takové extrémní podmínky (až -82,8 °C), kterým by nedokázali čelit možná ani samotní tučňáci. Ti totiž obývají okraj Antarktidy, kde jsou mínusové teploty přeci jen mírnější (max. okolo -40°C). Nacházejí se nejdále asi 100 km od břehu. » Více info

Výška:

Největší druh (tučňák císařský) může dosahovat výšky 120 cm. Nejmenší druh (tučňák nejmenší) dosahuje výšky pouhých 40 cm. » Více info

Váha:

Největší druh (tučňák císařský) může mimo doby hladovění vážit až 46 kg. Nejmenší druh (tučňák nejmenší) váží pouhých 1,5 až 2 kg. » Více info

Délka života:

Obvykle se uvádí 20 let, ale průměrně se každý druh tučňáka dožije 10 až 19 let (často i méně než 10 let, v přírodě čelí různým hrozbám). Tučňák nejmenší (nejmenší žijící druh) se dožívá obvykle jen 6 až 7 let. V Zoologických zahradách se tučňáci dožívají i více než 30 let (rekordní jedinci až 40 let) a tučňák císařský (největší žijící druh) se dle názorů odborníků může dožít až 50 let.

Pohlavní dospělost:

Do pohlavní zralosti tučňáci vyspějí převážně ve třech až čtyřech letech, přičemž tučňák nejmenší (nejmenší druh) již v jedněch až dvou letech. Některé druhy tučňáků jsou odrostlé mladistvému věku (schopni reprodukce) o mnoho déle - v pěti, sedmi či dokonce devíti letech (uvádí některé zdroje), což je ale výjimečné. » Více info

Potrava:

Tučňáci se živí potravou z moře, v němž ji aktivně loví, tzn. různé druhy ryb ve velikosti 1 až 27 cm (sardinky, ančovičky, tresky, krunýřovky či sledě). Dále pak kril (souhrnné označení pro malé býložravé korýše), chobotnice a jiné hlavonožce (sépie, olihně, krakatice apod.). » Více info

Tučňák žlutorohý spotřebuje ročně údajně nejvíce potravy ze všech mořských druhů ptáků (celkově asi více jak 9 milionů tun krilu) a třeba jedna kolonie tučňáka nejmenšího spořádá ročně až 50 tun mořské potravy.

Ohrožení: 

V procentech: ze 17 druhů (k roku 2020):

• má až 65 % druhů trend klesající 
• má 23 % druhů trend stabilní
• má jen 12 % druhů trend rostoucí

Mezi nejohroženější patří tučňák galapážský (1 200+-), žlutooký (3 000+-) a Humboldtův (20 000+-), kde se jedná o trendy dlouhodobě klesající a přeživší populaci velmi nízkou (viz závorky - dospělí jedinci). » Více info

Biologie:

Jsou to koloniální ptáci. Žijí život na souši a na vodě. Obecně na souš se vydávají pouze v době rozmnožovací, nebo v období pelichání. I když tučňákům svědčí život na moři, stráví ho celkem často i  na souši. V době působení na moři, kdy začínají hromadné lovy, se tučňáci vzdalují od svých hnízdišť i 2 000 až 6 000 km. Antarktické druhy musí v době rozmnožování zdolávat 100 - 160  km cesty tam a zpět, při střídaní ochrany mláďat a lovení potravy v určitých intervalech, tito tučňáci totiž hnízdí na ledových pláních a protože let postupem času taje, musí si najít stabilnější místa hlouběji do nitra Antarktidy. Během chovné doby tučňáci hubnou i o polovinu své váhy. Samec tučňáka císařského musí vydržet i 4 měsíce bez potravy. Rodiče se o péči o mláďata pravidelně střídají (jeden loví potravu a druhý mláďata hlídá a naopak). Hnízdní kolonie některých druhů čítají statisíce jedinců, a přesto každý z nich nalezne toho druhého z páru, či své mládě. Tučňák může zřejmě plavat rychlostí, která se blíží i ke 30 km/h, tedy více než čtyřikrát rychleji než olympijští rekordmani. Dokáže z vody vyskočit až na dva metry vysoký břeh. Nemají mnoho nepřátel. Na souši a ledu prakticky nikoho, ve vodě pak některé druhy tuleňů a kosatky. Na mláďatech se přiživují velcí mořští ptáci. Jsou to převážně monogamní ptáci*. Některé druhy žijí v párech po celý život, jiné jen v době hnízdění. Pohlavně dospělí jsou přibližně ve třech až pěti letech. » Více info

*Monogamie - dlouholetá věrnost partnerů (páření a odchov snůšky stejných partnerských dvojic po několik sezón).

Jak se orientují na moři?

Předpokládá se, že tučňáci se orientují na základě polohy slunce a hvězdné oblohy. » Více info

Jak rozeznat samce od samice?

Samci a samice tučňáků vypadají navenek velmi podobně. Určení pohlaví na základě pohlavních orgánů je prakticky nemožné, protože ty vypadají u obou pohlaví v podstatě stejně: samci nemají penis, ale pohlavní otvor podobný samici - kloaku. Proto se např. v zoologických zahradách pohlaví často určuje pomocí genetických testů v laboratoři.

V přírodě však lze samce a samice rozlišit třeba při páření: samec při tom vždy sedí na samici. » Více info

Jak spolu tučňáci komunikují?

Tučňáci se dorozumívají směsicí různých zvuků podobných pípání, hýkání nebo troubení.

Každý tučňák a každé mládě má - stejně jako lidé - svůj individuální (jedinečný) hlas (zvuk). Tučňákovi stačí, aby si zapamatoval hlas svého partnera nebo mláděte, a už se navzájem poznají. » Více info

Anatomie:

Tučňák má nejlépe uzpůsobené tělo, ze všech jiných vodních druhů ptáků, pro dokonalou koordinaci a potápění ve vodě. Jejich anatomie je velmi složitá. Pro tučňáky je složení orgánů a anatomických soustav velmi pozoruhodné a  odborníci s úsměvem prohlašují, že to není zvíře, ale trávicí soustava s nohama dole a hlavou nahoře. Kabátek tučňáků se skládá z mnoha per a jsou 2,1 - 3,6 cm dlouhé, voda jimi neprosákne. Ty delší a hustší pera patří antarktickým tučňákům. Mají rafinované zbarvení: tmavá svrchní část těla je při pohledu shora činní nepostřehnutelnými a právě tak jako světlé břicho v opačném směru. Dalšími "systémy" jsou např. silné vrstvy podkožního tuku - které chrání pře chladem a hladem (v době rozmnožování), solné žlázy (supraorbitální) - které vylučují přílišné množství soli z mořské vody a mnoho dalšího. Jejich zrak je uzpůsoben pro perfektní vidění na moři a na souši vidí celkem špatně a pohybují se velmi neohrabaně. Někteří tučňáci však celkem hravě zdolávají strmé svahy a skalnaté výběžky, jako například tučňák skalní. Smysly: zrak (obzvlášť ve vodě), sluch a čich mají dokonalý, přičemž jsou vypsány za sebou od nejvyvinutější vlastnosti. » Více info

Proč tučňáci nemohou létat?

Víme, že tučňáci mají křídla, přesto se jen neohrabaně potácejí po zemi. Tak proč prostě neodletí?

Tučňáci zkrátka nejsou stavěni k létání ve vzduchu. Jejich křídla jsou příliš úzká pro dobrý vztlak a kvůli příliš krátkým nohám nemohou tučňáci dosáhnout vyšší vzletové rychlosti. Kromě toho jsou kosti ptáků schopných letu duté (tzv. pneumatizované), u tučňáků jsou vyplněné dření a tedy těžší. Takové kosti a obvykle silná vrstva tuku přispívají k tomu, že tučňáci váží v porovnání s velikostí svého těla příliš mnoho, aby mohli vzlétnout.

Pozorujete-li tučňáka ve vodě a ptáka ve vzduchu, pohyby obou jsou si překvapivě podobné: létaví ptáci pohybují křídly ve vzduchu, tučňáci podobně pod vodou. » Více info

 V kultuře

Významné dny: 

• 20. leden - Den povědomí o tučňácích
• 25. dubna - Světový den tučňáků

Sport: Velmi známý je emblém zobrazující především „tučňáka s hokejkou“ v různých podobách, kterým se pravidelně vyznačuje slavný zámořský hokejový tým Pittsburgh Penguins. » Více info