Tučňáci

Nemoci

Tučňáci trpí na virová onemocnění, jakož je respirační mykóza, psitakóza nebo třeba vir ptačí chřipky.

Psitakóza, neboli ornitóza, je bakteriální onemocnění způsobené bakterií Chlamydophila psittaci. Projevuje se třesavkou, záněty dýchacích cest nebo horečkou. Postihuje obzvláště mladé ptáky, kteří mohou na následky onemocnění uhynout. Psitakóza se objevuje především u tučňáků císařských nebo oslích.

Tučňáci velmi často trpí na plísňové onemocnění, především pak na běžnou plíseň Aspargillus fumigatus, která se vyskytuje na každé tlející rostlině a jejíž zárodky se běžně šíří vzduchem. Pokud ptáci tyto zárodky plísní vdechnou, začnou se jim v plicích rychle množit. Následně může dojít k hnisavým zánětům a tučňáci ztěžka dýchají. Na tuto plicní chorobu zvanou aspergilomykóza zpravidla během několika dní uhynou.

Mohou se nakazit nemocí rovněž od jiného hostitele a to i v případě, že se jedná o druhy žijící v drsném - mrazivém - podnebí Antarktidy; taková tažná chaluha se jako mrchožrout může ze svého působení v jiném ekosystému nakazit nějakou infekcí, a tu přenést na tučňáky v Antarktidě, protože si tam v určitou dobu dává dostaveníčko. Např. u tučňáku kroužkových byla zjištěna neznáma forma viru ptačí chřipky. V roce 2024 pak - vůbec poprvé na pevninské Antarktidě - také vysoce patogenní virus ptačí chřipky známý jako H5N1, nalezený u mrtvých chaluh, který může ohrozit zde žijící druhy tučňáků (více zde). Tučňáci žijící v Antarktidě a poblíž, jsou velmi náchylní k infekčním chorobám. Jako odříznutí od světa nejsou zvyklí na patogenní bakterie a mají slabší imunitní systém. Vlivem narůstajícího cestovního ruchu může na tato odlehlá místa i člověk přenést nebezpečnou infekci.

Občas dochází také k odchylkám ve zbarvení jejich opeření. Je to postižení způsobené nesprávnou tvorbou (mutace) pigmentových buněk v průběhu vývinu - melanismus (z bílé vznikne černá), albinismus (z černé vznikne bílá, ale přímo o albína se jednat nemusí, pakliže pták nemá narůžovělý zobák, kůži a oči = isabellinismus) či leucismus (nepravidelné skvrny). Rovněž známé případy jsou z tzv. fyzických malformací - tučňák s třemi nohami, tučňák se skoliózou páteře či deformací zobáku (rozdvojený či odlišná délka spodní a vrchní části). Takový ptáci mají nelehký život, protože se ve společnosti ostatních vrstevníku stávají nechtěnými samotáři.

⇒ Barevná vada (tučňák oslí a tzv. isabellinismus)

⇒ Fyzické malformace zobáku (tučňák patagonský a brýlový)

U tučňáků se může taktéž vyvinout maligní melanom a jiné druhy rakoviny. Často trpí i na metabolické onemocnění - na selhání jater a ledvin.

Parazité

Spolu s viry a bakteriemi bylo zaznamenáno i nemalé množství vnitřních a vnějších parazitů. Na některé druhy parazitů mohou být velmi citliví. V menší míře jsou tito ptáci napadeni endoparazity, kam se řadí střevní červi nebo krevní parazité, objevující se obzvláště u antarktických druhů tučňáků.

O poznání více je známý výskyt ektoparazitů. Takovými parazity mohou být některé druhy komárů, jež přenáší ptačí malárii (plesmodium - zimničky), a ta je hlavní příčinou úmrtí mezi nedospělými tučňáky brýlovými v zajetí. Blechy (např. Pagipsylla galliralli) a vši (např. rod Austrogoniodes) zamořují většinu druhů tučňáků. Významné je pak vysoké zamoření klíšťaty (Ixodes uriae) například v některých koloniích tučňáků královských. Hostitelem jsou především mláďata, která se celý den pohybují pouze v blízkosti hnízd na souši. Mohou být jimi infikována a následně uhynout. Nevyhnou se jim však ani dospělí.

⇒ Tučňák patagonský a klíšťata Ixodes uriae

Mohlo by vás zajímat: Jedinečná operace: Veterináři vrátili zrak osleplým tučňákům