Proč je důležité být při návštěvě tučňáků ohleduplný
Např. studie provedená na tučňácích patagonských ukázala, že na hluk, lidský hlas a přiblížení člověka reagují zrychleným srdečním tepem, a to i ti, kteří jsou na přítomnost turistů zvyklí (leč mírnějším). Při odchytech pak byla stresová reakce u všech tučňáků stejná. Z toho odborníci vyvozují, že tučňáci jsou sice přítomností člověka stresováni, ale dokážou si na to do určité míry zvyknout. Mezi důležité faktory v rámci únosnosti patří jednak ohleduplnost turistů, tzn. při pozorování dodržovat dostatečnou vzdálenost, a následně být v klidu, nebýt hlučný a příliš "aktivní".
Mnohem hůře snáší turismus třeba velmi ohrožený druh tučňák žlutooký. Ptáci jsou z přítomnosti lidí ve stresu, mláďata nepřibírají jak mají a mohou být náchylnější na různá onemocnění. Přítomnost člověka v chovných oblastech tučňáků žlutookých může způsobit, že mláďata nebudou pravidelně krmena, protože se dospělí tučňáci neodváží vstoupit na pevninu. Kromě toho přítomnost lidí nutí ptáky trávit více času ve stavu bdělosti, čímž si vyčerpávají klíčové energetické rezervy. Studie prokázala, že v narušovaných koloniích může být úspěšnost odchovu až o polovinu nižší, než je tomu v nerušených oblastech. Tučňáci žlutoocí si mohou zvyknout na krátké a konzistentní vyrušení, ale nesnáší dobře neregulované turistické návštěvy. Na místech, kde je přístup nekontrolovaný, je velmi nepravděpodobné, že by se těmto situacím tučňáci dokázali přizpůsobit. Podle studie publikované v roce 2019, která zkoumala vliv turismu a reakce či změny v chovaní ptáků způsobené přítomností většího množství lidí, je za obecně preventivní považována vzdálenost minimálně pět metrů od tučňáků, ale ta není zdaleka dostačující. Tučňáci jsou velmi citliví a člověk je dokáže rozrušit už v případě, že je od nich vzdálený na méně něž 40 metrů.
⇒ Ukázkový příklad, jak by se měl člověk chovat v blízkosti tučňáků (sednout si a v klidu pozorovat z únosné vzdálenosti - u tučňáků platí: čím dále od nich, tím lépe pro ně)
